Cestujeme vlakem #3 – den sedmý až čtrnáctý

Po delší době tu je příspěvek o pokračování našeho letního cestování. Tentokrát krátce shrnu dny 7 až 14.

Sedmý den jsme navštívili Kamenici nad Lipou, kde jsme si zašli prohlédnout místní zámek a to bylo asi tak vše zajímavé.

Osmý den jsme z chalupy jeli domů do Ústí a trošku si odpočinuli před další cestou.

Devátý den nás už čekala cesta do Liberce. Tam jsme přijeli kolem desáté ráno a ihned jsme se vydali tramvají do Horního Hanychova k Ještědu. Bylo strašný vedro, ale to nás nezastavilo s těžkými batohy se vydat černou sjezdovkou pěšky na vrchol Ještědu. Cesta nahoru nám trvala zhruba hodinu a půl a dalo nám to docela zabrat. Asi po hodince jsme pomalu šli podél trasy lanovky po sjezdovce dolů. Koupili jsme si celodenní turistickou jízdenku na tramvaj, abychom nemuseli všude chodit pěšky a jeli jsme se ubytovat do Pytloun Wellness Travel Hotel. Rychle jsme vybalili věci a šli na tramvaj do centra. Prošli jsme centrum Liberce, na chvíli jsme se zastavili u Liberecké radnice a pak jsme si šli na hotel odpočinout. Kolem páté odpoledne jsme si řekli, že ještě jednou zajdeme na Ještěd. Tentokrát jsme ale jeli poslední lanovkou co v ten den jela a v sedm večer jsme byli opět na vrcholu Ještědu. Pozorovali jsme krásný západ slunce a po hodině a půl se vydali už skoro za tmy dolů na tramvaj a pak už se prospat na další den.

Desátý den jsme brzy ráno vstali a jeli na autobusové nádraží odkud jsme jeli do Jičína. Tam jsme si rychle prošli centrum města a pokračovali autobusem dál do Špindlerova Mlýna, který byl ten den naší cílovou destinací. Do Špindlu jsme dorazili kolem půl dvanácté, prošli jsme si město a kolem druhé jsme se šli ubytovat do Grand Apartments. Ubytovali jsme se a dostal jsem nápad, že bychom se mohli podívat ke Špindlerově boudě. Nahoru jsme vyjeli autobusem, zašli si pár kroků do Polska a vydali se směr Petrova bouda. Tam jsme ale nedošli, v půlce trasy nás zastihl takový déšť s bouřkou, že jsme během 10 vteřin byli promoklí skrz na skrz a déšť pořád sílil. Takže jsme se po zelené vydali zpět do hotelu a 90 % cesty dolů jsme šli prudkým deštěm, občas i s kroupami. Až když jsme byli skoro ve městě, tak déšť přestal. No po příchodu na pokoj jsme okamžitě vyndali mobily, peněženky, sundali oblečení a začalo dlouhé sušení. Vše bylo totálně mokré. Alespoň jsme využili fén, který byl na pokoji a postupně vše jakž takž usušili. Blbý bylo, že jsme oba měli mokrý boty, který moc usušit nešly. Přes noc nakonec vše téměř uschlo a my mohli pokračovat dál.

Jedenáctý den jsme měli v plánu vyrazit ze Špindlerova Mlýna pěšky na Sněžku. Předchozí den jsme to po našem promoknutí vzdali, ale říkali jsme si, že když bude trošku hezky tak to zkusíme a vydáme se na nejvyšší vrchol ČR. No ráno jsme se probudili, pršelo a byla celkem zima, takže jsme se rozhodli jet domů přebalit věci a další den pokračovat dál. Ze Špindlu jsme vyrazili busem do Trutnova a odtamtud už vlakem do Hradce Králové, pak do Pardubic, z Pardubic do Prahy a z Prahy domů do Ústí. Pozdě odpoledne jsme dorazili domů a začali jsme hned balit na další dny.

Dvanáctý den jsme vyrazili na dalekou cestu na jižní Moravu do Mikulova. Cesta trvala více jak 6 hodin a do Mikulova jsme dorazili asi ve 2 odpoledne. Z vlakového nádraží jsme se přes centrum města rychle dostali do penzionu Euro, kde jsme měli ubytování na další 2 noci. Po check-inu jsme vybalili věci a šli si projít město. Nejdříve jsme si zašli k Zámku Mikulov, který jsme obešli, nafotili a pokračovali dál. Vyšli jsme na Kozí hrádek, kde se nachází vyhlídková věž, ze které je krásný výhled na město a také na Svatý kopeček, kam jsme se vydali poté. Cesta na vrchol Svatého kopečku nám trvala ani ne půl hodinku. Kopeček jsme si prošli, podívali jsme se i na blízký lom a pomalu šli do penzionu.

Třináctý den nás čekal výlet do okolí Mikulova. Nejdříve jsme se autobusem vydali do Lednice, kde jsme si prošli okolí Státního zámku Lednice a Lednicko valtický areál. Tam jsem se vydal na vrchol Minaretu, odkud je krásný výhled na celý areál. Nahoře ale dost foukalo, takže jsem tam moc dlouho nevydržel a šel po chvíli dolů. Pak jsme ještě obešli Lednický zámek a vydali se na čekat na autobus. Přesunuli jsme se do Valtic, tam jsme se podívali k zámku, který se zrovna rekonstruoval a dál jsme pokračovali na Kolonádu na Reistně. Vyšli jsme na vrchol kolonády, kde byl hezký výhled na okolní přírodu a pak jsme šli na Stezku bosou nohou. Procházeli jsme vinicemi a na chvíli se ocitli i v Rakousku. Už jsme byli docela unavení, celý den panovalo horko, takže bylo na čase vydat se na nádraží a vlakem jsme se přesunuli zpět do Mikulova. Kolem čtvrté odpoledne jsme dorazili do penzionu a následoval odpočinek. Po šesté večer jsme si zašli ke Kozímu hrádku a pak následoval výšlap na Svatý kopeček.  Tam jsme pozorovali překrásný západ Slunce a po deváté večer jsme se vydali do penzionu prospat se na cestu domů.

Čtrnáctý den, tedy poslední den 14 denního cestování, převážně vlakem, jsme ráno vyrazili vlakem směr Břeclav, Praha, kde jsme si udělali 2 hodinky pauzu, a Ústí nad Labem. Domů jsme dorazili asi kolem čtvrté odpoledne.

14 dní cestování se povedlo, viděli jsme spoustu zajímavých míst, kam se ještě chceme vrátit a určitě doporučuji Jízdenku na léto od ČD, se kterou jsme většinu míst v ČR procestovali.

Continue Reading

Cestujeme vlakem #3 – den šestý: Cesta na Vysočinu

Druhý den v Českém Krumlově jsme po probuzení zabalili věci, vrátili klíče od pokoje a šli si ještě jednou projít město. Prošli jsme se hradem, něco málo ještě nafotili a pomalu se vydali čekat na autobusové nádraží na autobus.

Tentokrát jsme, ale nejeli domů, ale jeli jsme na návštěvu k prarodičům na Vysočinu. Autobusem jsme se přesunuli do Českých Budějovic, tam jsme přestoupili na vlak a jeli do Jindřichova Hradce. V Hradci jsme měli asi hodinku času, než nám jela úzkokolejka na Vysočinu, takže jsme rychle zaběhli do centra, dali jsme si zmrzlinu, vyfotili zámek a šli zase zpět na vlakové nádraží. Na chalupu k prarodičům jsme dorazili po asi čtyřech hodinách, takže jsme vyčerpaní už jen odpočívali.

 

Continue Reading

Cestujeme vlakem #3 – den pátý: Český Krumlov

Během cesty z Bratislavy domů jsme plánovali, kam vyrazíme další den. Hledali jsme místo, kde nebude pršet. Rozhodli jsme se pro Český Krumlov, kde jsem byl naposledy před třemi lety a přítelkyně tam ještě nikdy nebyla, tak jsem jí chtěl město ukázat. Po cestě jsme si zarezervovali ubytování v hostelu Havana kousek od centra v Českém Krumlově a den poté jsme vyrazili.

Ráno, kolem osmé, jsme se vydali vlakem do Prahy, kde jsme přestoupili na mezinárodní Express ve směru do Rakouska. Po nástupu do vlaku nás zarazilo velké množství místenek, procházeli jsme jeden vagon za druhým a všude místenky. Najednou jsme zaslechli, že kromě 4 míst, je vlak kompletně obsazen místenkami. Super, takže na nás čekalo přes 2 hodiny stání ve vlaku. No, nakonec přítelkyně někomu zasedla místenku a nikdo ji nevyhodil, tak aspoň ona seděla a mě po zhruba půlce cesty pustil chlápek, který šel asi na jídlo. Kolem dvanácté jsme byli v Českých Budějovicích, kde jsme naposledy přestupovali a po další hodině jsme byli již na místě, v Českém Krumlově.

Při cestě z nádraží nás v centru zarazila jedna uzavírka, takže jsme museli jít delší cestou, ale ubytování jsme měli stejně až od 14 hodin, takže nám to moc nevadilo. V rychlosti jsme proběhli centrem a hledali kde vlastně máme ubytování, chvilku mi trvalo se zorientovat, ale nakonec jsme hostel v pohodě našli.

Hostel byl celkem v pohodě, měli jsme dvoulůžkový pokoj, sice se společnou koupelnou a záchodem, ale na to jedno přespání to stačilo. Po ubytování, vybalení věcí a převléknutí jsme konečně vyrazili projít si Český Krumlov. Kousek od hostelu byl super výhled na Státní hrad a zámek Český Krumlov a také na Kostel sv. Víta, takže jsme ihned vše dokumentovali. Krásnými uličkami jsme došli až k Zámecké věži, na kterou jsme si zakoupili lístky a šli se kouknout na město z výšky. Výhled byl opravdu super, takže následovalo dlouhé focení. Až na hromadu lidí, kteří byli nahoře, zejména Japonci, to stálo za to!

Pokračovali jsme zámkem a došli jsme až k Zámecké zahradě, kterou jsme celou obešli a chvilku si odpočinuli. V Otáčivém hledišti zrovna probíhalo nějaké představení, takže jsme se k němu ani nedostali, ale to nám ani moc nevadilo. Poté jsme šli zpět zámkem k Medvědímu příkopu, kde jsme doufali, že nějakého medvěda uvidíme a měli jsme štěstí, že tam jeden zrovna byl.

Poté jsme si šli chvilku odpočinout na hostel, dobít trochu mobily a šli jsme se podívat na vyhlídku kousek od hostelu na západ slunce, který byl opravdu nádherný. Když jsme se ubytovávali, tak nám byla doporučena noční prohlídka městem zdarma, na kterou jsme se chystali, ale nakonec jsme si řekli, že si město projdeme sami. V klidu jsme se procházeli po městě a kolem desáté večer jsme se rozhodli jít na hostel se prospat, abychom další den měli energii na další cestování.

Continue Reading

Cestujeme vlakem #3 – den čtvrtý: Cesta z Bratislavy

Poslední den v Bratislavě nás čekala cesta domů. V klidu jsme se vyspali, zabalili věci, uklidili pokoj a šli se projít po městě. Rychle jsme si prošli centrum a ještě jednou vyšli k Bratislavskému hradu, kde jsme si asi hodinku odpočinuli a udělali pár fotek. Pak už následoval přesun na nádraží. Po cestě jsme se zastavili u Prezidentského paláce, vyfotili si jej a spěchali na vlak. Na nádraží jsme si koupili lístky do Břeclavi asi za 7 €, které jsme si ale měli koupit online, jelikož by byly o cca 2 € levnější, ale tak příště. No a pak už nás čekala více než 5 a půl hodiny dlouhá cesta do Ústí nad Labem, kam jsme dorazili kolem šesté večerní.

Bratislava se nám moc líbila, stejně tak Vídeň, kam jsme si udělali výlet ze slovenské metropole a obě města určitě brzy navštívíme znovu.

Continue Reading

Cestujeme vlakem #3 – den třetí: Vídeň + Bratislava

Druhý den v Bratislavě jsme využili hlavně k návštěvě Vídně, kam jsme vyrazili před osmou ráno a během hodiny jsme již byli v rakouské metropoli. Cesta z Bratislavy do Vídně a zpět stála 14 € s tím, že vrátit se zpět je možné až 16 dnů od prvního dne platnosti jízdenky, což si myslím, že je super.

Po příjezdu na nádraží Wien Hauptbahnhof jsme se nejdříve vydali ke špatnému východu, ale nakonec jsme ten správný našli. Z nádraží jsme se co nejrychleji vydali pěšky na zhruba 6 km dlouhou cestu k baroknímu zámku Schönbrunn, kam jsme došli asi po hodině a čtvrt rychlé chůze. Celý zámecký park Schönbrunnu jsme si prošli a nejhezčí výhled se nám naskytl u Gloriette odkud je parádní výhled. Vše jsme nafotili a prodírali se hloučky turistů.

Naší další zastávkou ve Vídni bylo centrum města, kam jsme se vydali metrem. Ze stanice metra Schonbrünn jsme jeli do stanice Schwedenplatz a tam jsme přestoupili a jeli do stanice Praterstern, kde jsme vystoupili. Zašli jsme na chvilku do Prateru, ale nic moc nás tam nezaujalo, a tak jsme šli do centra. Po několika minutách jsme se dostali na náměstí Stephansplatz, které se zrovna rekonstruovalo a kde se nachází Stephansdom. Dali jsme si svačinku a furt jsem přemýšlel jestli se jít podívat nahoru na věž, ale nakonec jsem tam nešel, abychom ušetřili čas a stihli jsme projít další památky. Příště nahoru už zajdu!

Z náměstí Stephansplatz jsme pokračovali k Vídeňské radnici (Wiener Rathaus), před kterou zrovna bylo postaveno letní kino, takže jsme si radnici ani nemohli pořádně vyfotit, a tak jsme šli dál k parlamentu, kde jsme se na chvíli zastavili a odpočinuli si.

Dále jsme procházeli centrem a byli jsme celkem unavení, takže jsme se rozhodli, že půjdeme pomalu na nádraží. Cestou jsme se ještě zastavili v barokním palácovém komplexu Belveder. Nejdříve jsme nevěděli kudy se jde dovnitř do parku, ale po asi 15 minutách jsme vstup našli. Park jsme prošli a během půlhodinky jsme dorazili na hlavní nádraží Wien Hauptbahnhof odkud nám jel vlak zpět do Bratislavy.

Do Bratislavy jsme dorazili po čtvrté hodině odpolední. Na nádraží jsem si dal kebab a vyrazili jsme na hotel si odpočinout a načerpat síly na večerní procházku. Kolem šesté večer jsme se odpočatí vydali na Bratislavský hrad, kde jsme si ještě chtěli užít výhledy na město. Něco málo jsme ještě nafotili a pak jsme sešli dolů na nábřeží mezi Most SNP a Starý most, kde jsme pozorovali krásný západ slunce. Blížila se devátá večerní, venku už nebylo moc teplo a únava byla čím dál tím větší, tento den jsme nachodili přes 32 kilometrů, takže jsme se vydali na hotel prospat.

Výlet do Vídně se nám líbil, jen jsme si měli koupit celodenní jízdenku na metro, abychom toho viděli ještě víc, tak příště. No a večerní Bratislava byla taky krásná.

Continue Reading

Cestujeme vlakem #3 – den druhý: Bratislava

Druhého července jsme pokračovali v cestování, tentokrát jsme Jízdenku na léto využili při cestě do Bratislavy. Platí na celém území ČR a tak jsme ji využili až do Břeclavi, která je poslední zastávkou v Česku na trase do slovenské metropole. Akorát jsme si přikoupili za 180 Kč jízdenku do Bratislavy a cesta na Slovensko mohla začít.

Naší cestě do Bratislavy ještě předcházelo plánování toho, jaká zajímavá místa v Bratislavě navštívit a také hledání ubytování. Ubytování jsme sehnali, myslím si, že za poměrně slušnou cenu okolo 50 € na noc v centru města v hotýlku Elisabeth Old Town, který byl naprosto ideální na přespání v super lokaci.

V Bratislavě jsme strávili dvě noci, ale nejdříve jsem zarezervoval ubytování jen na jednu noc. Až když jsme zjistil, že se dá ze slovenské metropole dostat za 14 € do rakouské metropole a zpět, zarezervoval jsem ještě jednu noc. Druhý den pobytu jsme tedy vyrazili ještě do Vídně, ale o tom až příště.

Do slovenské metropole jsme vyrazili před osmou ráno z Ústí nad Labem a na místo jsme dorazili kolem druhé odpoledne. Ihned po příjezdu jsem zapnul navigaci v mobilu a začal jsem hledat, kde vlastně máme ubytování. V klidu jsme šli, vše v pohodě a najednou jedna ulice přímo k hotelu zavřená, takže jsme se kousek museli vrátit a pokračovali dál. Na mapě už jsem náš hotel viděl a tak jsem navigaci vypnul a říkal jsem si, že to už dojdeme bez navigace. No a po chvíli jsme narazili na hlavní silnici, která měla být kus od našeho ubytování :D. Samozřejmě, že jsme náš hotel přešli, ale po asi stech metrech chůze zpět jsme konečně byli na místě.

Rychle jsme se ubytovali, vybalili věci, připravili věci s sebou ven a vyrazili jsme prozkoumávat Bratislavu. Nejdříve jsme šli na Hlavné námestie kde nás zaujala socha opírající se o lavičku. Dále jsme narazili na Čumila, další z mnoha soch, které jsme v Bratislavě potkali. Kolem Michalské brány jsme pokračovali v procházce městem a po chvíli jsme dorazili až na Bratislavský hrad, odkud je krásný výhled na město, Most SNP s vyhlídkou UFO, řeku Dunaj, a další. Prošli jsme okolí hradu, krásné zahrady, nafotili město z výšky a vydali se dál. Nejdříve do nákupního centra Aupark, které jsme jenom v rychlosti prošli při hledání něčeho k jídlu, ale nakonec jsme si nic nedali a šli dál.

Poté jsme vyrazili na vyhlídku UFO na Most SNP odkud je další krásný výhled na celé město, hlavně na Bratislavský hrad. Vše jsem samozřejmě nafotil, pokochal se výhledy a jel výtahem dolů. Pak jsme zamířili na Starý most, který slouží tramvajové dopravě, cyklistům a chodcům. Nejdříve jsme šli jednou stranou, zpět pak druhou. Dále jsme šli do centra najít něco k jídlu, ale nic se mi nezamlouvalo, a tak jsme si šli na chvíli odpočinout na hotel a dobít mobily, abychom mohli nafotit město i za tmy.

Zhruba po hodince odpočinku (koukali jsme na pokoji na fotbal :D) jsme si šli užít večerní Bratislavu. Nejdříve jsme šli opět na Starý most, odkud byl vidět překrásný západ slunce za Mostem SNP a Bratislavským hradem. Z nábřeží u sadu Janka Kráľa jsme něco málo zkusili vyfotit za tmy, ale fotky nebyly moc ostré, a tak jsme vyrazili na hrad. Z hradu byl opět krásný výhled, tentokrát na noční nasvícenou Bratislavu, kterou jsme si párkrát za tmy vyfotili a poté jsme se po desáté hodině večerní vydali na hotel. Další den nás čekal výlet do Vídně, o kterém budu psát v příštím příspěvku.

Continue Reading

Cestujeme vlakem #3 – den první: Karlovy Vary

Letošní dovolená začala začátkem července a s přítelkyní jsme si již třetí rok za sebou pořídili Jízdenku na léto od Českých drah na 14 dní a vydali se projet zajímavá místa v ČR. Tentokrát jsme se rozhodli vyrazit i do zahraničí, ale o tom až v dalších příspěvcích.

Prvním místem, které jsme navštívili, byly Karlovy Vary. Tam jsme se vydali hned první den platnosti Jízdenky na léto, 1. července. Chtěli jsme si opět prohlédnout Vary během Mezinárodního filmového festivalu. Když jsme dorazili na místo, byla zima, kolem 15° C, takže razantní rozdíl oproti minulým dvěma návštěvám festivalu, kdy bylo naopak kolem 30° C.

Po vystoupení na rozestavěném nádraží jsme vyrazili do centra města, které jsme si prošli skrz na skrz a něco málo jsme nafotili. Pak jsme si jako každý rok dali lázeňskou oplatku a to bylo asi tak vše, co jsme ve Varech dělali :D. Tento rok jsme tu strávili jen pár hodin a jeli jsme domů plánovat náš výlet do Bratislavy a Vídně, který už byl mnohem zajímavější.

Continue Reading

Jak se dostat levně do Drážďan

Pokud byste chtěli jet do Drážďan levně, tento článek je právě pro vás! Stačí si pořídit jízdenku Labe/Elbe, například u ČD a to za 250 Kč pro jednoho nebo za 550 Kč pro 2-5 lidí (pro 2 cestující se vyplatí koupit si každý svojí jízdenku). Po pořízení této jízdenky můžete cestovat celý den neomezeně v celém Ústeckém kraji a v saském příhraničí, oblast Horního Polabí. (podrobné informace)

Zde uvedu příklad cesty z Ústí nad Labem do Drážďan, která trvá necelé 2 hodiny. Z Ústí nad Labem se vydáte jakýmkoliv vlakem do Děčína, kde přestoupíte na osobní vlak ve směru Rumburk, který jede přes Německo a v Bad Schandau přestoupíte na další německý vlak, tentokrát ve směru Meißen (kam lze s jízdenkou Labe/Elbe také jet). Poté už stačí vystoupit v Drážďanech a hurá za památkami či nákupy. Cesta zpět probíhá opačným způsobem, z Drážďan do Bad Schandau, poté do Děčína a odtud opět do Ústí či kamkoliv dál.

Jo a abych nezapomněl, tato jízdenka neplatí pro vlaky EC na území Německa, proto je nutné cestovat s přestupy osobními vlaky.

Ještě bych doplnil, že o adventních víkendech jezdí z Ústí do Drážďan speciální vlak Vánoční kometa, se kterou dorazíte do Drážďan za hodinu a jízdenka Labe/Elbe pro tento vlak platí! Tento přímý vlak vyjíždí po deváté hodině ráno a vrací se po čtvrté odpoledne, času v Drážďanech je tedy dostatek například na návštěvu nádherných Vánočních trhů – Dresdner Striezelmarkt.

Snad vám tento článek trochu pomůže při cestování za památkami a nákupy do tohoto krásného německého města.

Continue Reading

Podzimní výlet Českým Švýcarskem

Dne 28. 10. 2016, tedy na státní svátek, jsme s přítelkyní po delší době vyrazili na výlet. Naším cílem bylo projít se podzimním Českým Švýcarskem.

Po osmé hodině ráno jsme vyrazili vlakem do Děčína, kde jsme přestoupili na autobus, kterým jsme se dostali na Mezní Louku. Naše pěší tůra krásnou podzimní přírodou mohla začít. Ze začátku jsme šli celkem pomalu, protože jsme se každou chvilku zastavovali, abychom si nafotili krásné barevné lesy, zahrnuté barevnými listy. Fotili jsme skoro neustále a najednou jsme byli u jednoho z našich cílů, kterým byla Pravčická brána. K Pravčické bráně jsme došli asi za hodinu a půl, což jsem ani nečekal, že tam budeme tak rychle, takže jsme se mohli chvilku zdržet a odpočinout si.

Po půl hodině odpočinku jsme šli zhruba hodinu do Hřenska, odkud jsme se šli podívat k přístavišti Edmundovy soutěsky. Cestou jsme toho opět spoustu nafotili a po chvíli jsme byli na místě.

Chvilku jsme si odpočinuli a šli jsme zpět do centra Hřenska, odkud nám jel autobus. Na zastávku jsme dorazili s dvacetiminutovým předstihem a čekání se nakonec protáhlo ještě o dalších 20 minut, kvůli zpoždění autobusu. Za pár minut jsme byli v Děčíně odkud jsme jeli vlakem zpět do Ústí.

Výlet po Českém Švýcarsku v podzimním období se povedl a doporučuji tento krásný národní park navštívit.

Fotky z tohoto a dalších výletů naleznete na mém Instagramu @pmottl.

Continue Reading

Cestujeme vlakem #2 – den devátý: Kutná Hora

9. 7. 2016 nás čekal další výlet. Vyrazili jsme do Kutné Hory, kam jsme dorazili kolem jedenácté hodiny ráno. Před návštěvou Kutné Hory jsme si ani moc nezjišťovali, co se ve městě nachází, chtěli jsme se nechat překvapit. No a po příjezdu nás čekalo jedno nemilé překvapení, centrum města je od nádraží vzdáleno 4 kilometry! Docela nezvyklé, aby bylo nádraží umístěno tak “daleko” od centra města.

Po skoro hodince rychlé chůze jsme konečně dorazili na náměstí v centru města a pak už jsme se vydali ke Chrámu svaté Barbory. Cestou jsme se zastavili v Breüerovo sadech, odkud je krásný výhled na již zmiňovaný Chrám svaté Barbory. Po chvíli jsme již byli u chrámu, kde byl další krásný výhled, takže jsme něco málo nafotili, obešli svatou Barboru dokola a v klidu jsme chodili městskými uličkami.

Moc dlouho jsme ve městě nepobyli, protože jsme byli celkem unavení z toho všeho cestování každý den, takže bylo na čase jít zpět na nádraží chytit nějaký vlak.

Návštěva Kutné Hory byla fajn i když jsme toho moc neprošli, spíš jsme se prošli z nádraží a zpátky na něj.

Continue Reading