Cestujeme vlakem #2 – den devátý: Kutná Hora

9. 7. 2016 nás čekal další výlet. Vyrazili jsme do Kutné Hory, kam jsme dorazili kolem jedenácté hodiny ráno. Před návštěvou Kutné Hory jsme si ani moc nezjišťovali, co se ve městě nachází, chtěli jsme se nechat překvapit. No a po příjezdu nás čekalo jedno nemilé překvapení, centrum města je od nádraží vzdáleno 4 kilometry! Docela nezvyklé, aby bylo nádraží umístěno tak “daleko” od centra města.

Po skoro hodince rychlé chůze jsme konečně dorazili na náměstí v centru města a pak už jsme se vydali ke Chrámu svaté Barbory. Cestou jsme se zastavili v Breüerovo sadech, odkud je krásný výhled na již zmiňovaný Chrám svaté Barbory. Po chvíli jsme již byli u chrámu, kde byl další krásný výhled, takže jsme něco málo nafotili, obešli svatou Barboru dokola a v klidu jsme chodili městskými uličkami.

Moc dlouho jsme ve městě nepobyli, protože jsme byli celkem unavení z toho všeho cestování každý den, takže bylo na čase jít zpět na nádraží chytit nějaký vlak.

Návštěva Kutné Hory byla fajn i když jsme toho moc neprošli, spíš jsme se prošli z nádraží a zpátky na něj.

Continue Reading

Cestujeme vlakem #2 – den osmý: Mariánské Lázně

8. 7. 2016 začal druhý týden našeho letního cestování, tentokrát jsme jeli do Mariánských Lázní. Cesta do Mariánek trvá z ústeckého hlavního nádraží čtyři hodiny, takže jsme vyrazili brzy, v 6:47 ráno a v půl 11 jsme byli na místě.

Z nádraží v Mariánských Lázních jsme zamířili k Ferdinandovu prameni, kde jsme pramen ochutnal a pokračovali jsme parkem do centra města. Trvalo nám skoro hodinu než jsme se dostali na kolonádu, ke zpívající fontáně. Chodili jsme kolem kolonády a samozřejmě jsme si vše museli nafotit. Také jsme si zašli na čerstvou lázeňskou oplatku a v info centru jsme sháněli pohled. Skoro žádný se nám nelíbil, ale nakonec jsme si jeden vybrali a pak bylo načase jít se podívat na zpívající fontánu. (hrála skladba Celine Dion: TELL HIM, MY HEART WILL GO ON „TITANIC“)

Centrum města jsme prošli dokola, fontánu v akci jsme viděli, vlak nám jel asi za hodinu, takže byl ideální čas jít pomalu na nádraží. Po cestě na nádraží jsme se zastavili koupit něco ke svačině a po chvíli jsme již byli ve vlaku do Chebu, kde jsme přestoupili na rychlík do Ústí.

Domů jsme dorazili s asi půlhodinovým zpožděním, protože nějací “inteligentní” cikáni zatáhli za záchrannou brzdu ve vlaku a měli z toho strašnou srandu. Naštěstí se vlak po půlhodině čekání před Teplicemi rozjel a doma jsme byli jakž takž včas…

I přes komplikace na cestě domů, jsme si výlet do Mariánek užili. Do našeho oblíbeného města se snad brzo zase vrátíme.

Continue Reading